Při přezimování KOI kaprů je třeba brát v potaz, že KOI je studenokrevný živočich, a proto teplota jeho krve přibližně odpovídá teplotě prostředí, ve kterém se pohybuje. KOI dokáže krev oteplit maximálně o 2-3°C než je voda, ve které plave. Nízké teploty /pod 16°C/ způsobují problémy a za určitých okolností ohrožují KOI na životě. Ideální teplota pro KOI se pohybuje mezi 22-26°C. Škála snesitelných teplot se pohybuje v rozmezí 4-30°C. Nízká teplota vody /a krve KOI/ znamená, že KOI ztrácí schopnost látkové výměny a má problémy s přijímáním potravy.
Imunita není schopna bránit se nepříznivým vlivům, zejména patogenním bakteriím a parazitům. Nebezpečné hodnoty pro KOI jsou teploty mezi 8-12°C – viz níže. Při teplotě pod 4°C dochází k úhynu slabších jedinců. Z řady důvodů se snažíme vyhnout teplotám mezi 8-12°C, kdy KOI má silně oslabenou imunitu, ale patogenní bakterie a někteří paraziti jsou aktivní. Kritická doba je zejména na jaře, kdy se voda otepluje a může se dlouhou dobu držet v rozmezí 8-12°C. KOI je zároveň na konci sil po dlouhé zimě. Dochází obvykle k napadení parazity a následnému vypuknutí bakteriálního onemocnění. Mezi teplotami 10-16°C může vypuknout nebezpečné virové onemocnění CEV tzv. spavá nemoc. Napadá zejména malé ryby. KOI má určité vlastnosti, které mu umožňují přežít i při nízkých teplotách vody. V našich podmínkách je však nutná pomoc chovatele. Jinak dochází k masovým úhynům. Úkolem chovatele v zimní období je zejména:
- zabránit poklesu teploty v nejhlubším místě jezírka pod 4°C
- s ohledem na dlouhé období přezimování krmit KOI tak, aby byl schopen přijmout a strávit udržovací dávku potravy a na jaře byl schopen obnovit svoje životní funkce
- zabránit kolísání teplot o více než 2°C během dne
Klíčové postupy k zabránění úhynu KOI v zimě
1. Používat krmivo učené pro nízké teploty vody /pod 12 °C/. Toto krmivo obsahuje snadno stravitelné složky, méně proteinů /cca 30-32%, max. 35% / a vysoký obsah tuků /cca 0-15%/. Postačí krmit 1x až 2x týdně pokud ryby mají o potravu zájem. Stačí když ryba při jednom krmení vezme 2 – 3 granule. Pokud ryby krmíme, musí běžet filtrace – viz níže bod 4. / Dosáhne li teplota spodní vrstvy vody 6°C zastavíme krmení. Ryba již není schopna potravu strávit.
2. Zabránit, aby v teplota u dna jezírka neklesla pod 4°C. Vřele lze doporučit zakrytí jezírka alespoň provizorně, pokud není možno obstarat kvalitní zakrytí /desky od firmy EKOTEZ/, míčky k zakrytí hladiny, polystyren, bazénové zakrytí, plachta apod.. Kvalitní zakrytí jezírka zajistí zlepšení teplot až o 3 °C bez použití topení. A také výrazně snižuje kolísání teplot během dne.
3. Před každým krmením je potřebné sledovat aktuální teplotu a počasí. Je potřeba měřit teplotu u dna jezírka teploměrem, který má teplotní sondu na kabelu alespoň 2m, nebo je možné teploměr spustit ke dnu. Podle teploty rozhodnout o krmení případně oteplení vody připuštěním teplé vody z vodovodu nebo studně, nouzové topítko, apod..
4. Je nutno rozhodnout zda přes zimu ponecháme v běhu filtraci nebo ji zastavíme. Pokud chceme krmit /období s kritickými teplotami může trvat 5-6 měsíců/ musí být filtrace v provozu. Není-li filtrace v provozu, nelze krmit, pokud nejsme schopni zajistit pravidelnou výměnu vody v rozsahu cca 10 % objemu nádrže týdně a zajistit odstranění nečistot ze dna, což bývá problém. Pokud je voda v potrubí v pohybu, tak nedojde k zamrznutí. Filtr je možno zateplit přikrytím. Pozor na výpadek el. proudu /záložní zdroj/.
5. Ryby nerušíme hlukem /pozor na vzduchovací dmychadlo/ nebo nějakými zásahy do jezírka /odstraňování řas, výkalů, odstraňování ledu/ a pod. Snažíme se zakrýt místo, kde se ryby usadí a hibernují. Ryby se tak cítí bezpečněji a jsou v klidu.
6. Pokud jezírko zamrzne souvislou vrstvou ledu, je nutno zajistit aby bylo zajištěn alespoň v omezeném rozsahu kontakt hladiny vody s ovzduším a mohlo docházet k úniku plynů z vody. Jinak dojde k úhynu všech ryb.
7. Ryby při teplotě pod 12°C nelze nijak ošetřovat proti parazitům. Antibiotika jsou pod 16°C neúčinná. Nefungují rovněž prostředky pro likvidaci řas.
8. Vypneme vše, co vodu ochlazuje /vodotrysky, vodopády, skimmer /, tzn. co volně protéká a je v kontaktu se studeným vzduchem. Pokud nemáme topení a filtrační systém je v provozu, nesmíme připustit, aby voda do filtru přicházela z guly na dně jezírka. Oběh vody je vhodné ideálně zajistit z bočního vstupu nebo odstranit plovoucí klobouk ze skimmeru, aby nedocházelo k nasávání studeného vzduchu do filtru a zbytečnému ochlazování vody. Pokud to je samozřejmě možné.
Další užitečné rady a informace pro přezimování KOI kaprů
1. Nejčastější příčinou úhynu při přezimování KOI kaprů je nedostatek kyslíku /pokud je jezírko zakryté nebo zamrzlé/ nebo vyčerpání uhličité tvrdosti vody a následný prudký pokles pH do silně kyselých hodnot pH /pod 6,5/. Je proto nutné sledovat tyto hodnoty pravidelně. Nedostatek kyslíku je poměrně jasně vidět na chování ryb. Snaží se vyplouvat k hladině, přestože předtím ležely v klidu u dna.
2. Snažíme se měnit vodu v rozsahu alespoň 5% objemu nádrže, ideálně více. Kromě snížení koncentrace škodlivých látek /rozklad rostlinných zbytků, trávení potravy, apod./ jezírko vytápíme, protože voda má obvykle teplotu mezi 8-11,5°C.
3. Voda v nejhlubším místě se postupně dostane na teplotu kolem 4°C. Obvykle, když vrchní vrstva klesne pod 5°C. Každé jezírko je jiné a je třeba měřit teplotu u dna. Při této teplotě je voda nejhustší a tudíž nejtěžší a klesá do nejnižšího místa v jezírku. Postupem doby však dochází i zde k ochlazování a je naším úkolem tomu zabránit / zakrytí, dopuštění vody, topení/. Při teplotě pod 4°C dochází k úhynu, i když ryby v dobré kondici vydrží krátkodobě i nižší teplotu.
4. V době silných mrazů se snažíme držet v pohybu vodu v místě, kde chceme vytvořit otevřený prostor pro větrání resp. výměnu plynů. To můžeme zajistit např. tak, že umístíme vzduchovací kámen od slabšího kompresoru cca 10-20 cm pod hladinu. Hladina nesmí být zcela zamrzlá.
5. Pokud dojde k zamrznutí hladiny je výhodné snížit hladinu vody a tím vytvořit mezeru mezi vodou a ledem. Tím vznikne izolační vrstva, která chrání poměrně účinně proti ochlazování.
6. KOI kapry je potřeba denně sledovat a reagovat na změnu chování. Příznaky problémů nebo nemoci se v zimě projevují jinak než za normální teploty. Silný příznak problémů je to, když KOI stojí na jednom místě zpravidla ve skupině a náhle začne plavat, zejména pokud se snaží dostat na hladinu. To signalizuje vážné problémy v chemii vody nebo nedostatek kyslíku, pokud se takto chová většina ryb. Rovněž se někdy objevuje bílý povlak na povrchu ryby /nezaměňovat s kapřími neštovicemi/, což signalizuje problémy. Ryba produkuje bílý šlem jako reakci na nevyhovující teplotu vody. Může to však být i reakce na parazity. To se dá zjistit jedině stěrem a vyšetřením pod mikroskopem. Pokud dochází k otírání o dno je pravděpodobné, že ryby jsou napadeny parazity nebo je v nepořádku chemie vody. Kapří neštovice je virové onemocnění a zpravidla vypadají jako by ryba byla pokapaná voskem. Je to však jen dermatologický problém. Po zvýšení teploty neštovice zmizí. Zajímavé je, že kapří neštovice bylo kdysi velmi nebezpečné onemocnění, které způsobovala masové úhyny ryb. Postupně však virus zmutoval do neškodné varianty. To se nyní děje i s obávaným KHV virem. Ostatní nebezpečné virové nemoci při nízké teplotě nepropukají. Viry totiž potřebují ke svému množení aktivní dělení buněk. A to je v zimním období omezeno nebo zastaveno.
7. Nemocné ryby nelze při nízkých teplotách nijak ošetřovat. Jediná možnost je ryby velmi šetrně vylovit a umístit do karanténní nádrže. Postupně vodu oteplovat /max 2°C za 24 hodin/ a adekvátním způsobem léčit. Návrat do nádrže rovněž vyžaduje postupné snižování teploty na
úroveň vody v jezírku.
8. Velmi výhodné a efektivní je přezimování KOI kaprů v provizorní nádrži v garáži nebo ve sklepě za stálé teploty. To aplikuje mnoho chovatelů. Je však nutno mít vyřešenu výměnu vody. Jsou k
dostání jednoduché stavebnicové nádrže, které lze i připojit k menšímu filtru /např. OASE/. Je
nutné pravidelně měnit vodu a držet přijatelné chemické hodnoty vody. K tomu je vhodné přistoupit v případě, že v našem jezírku dochází během zimního období k větším úhynům.
9. Veškeré práce v jezírku /např. odstraňování řas, výkalů a pod./ je nutno provádět pouze v
krajním případě a v co nejkratší době. Jinak rybám způsobujeme stres, který mohou v období přezimování KOI kaprů zaplatit životem. Začnou se chaoticky pohybovat v nádrži, což je stojí energii, kterou nemají.
10. Dobré znamení je, když ryby tzv. hibernují, stojí na jednom místě a nijak se nepohybují. Ryba sníží tep až třeba na frekvenci srdce jeden úder za minutu /v létě běžně 60 úderů/ a dostane se do režimu, kdy má minimální spotřebu energie a maximálně úsporně využívá tukové zásoby nashromážděné před zimou. Je dobré, abychom pro přezimování KOI kaprů zajistili nějaké zakrytí prostoru nad nimi a hlavně zachovávat ticho a ryby nijak nerušit, ani je nekrmit pokud se nezačnou pohybovat a hledat potravu.
11. Krmit potápivým krmivem je v zimě výhodnější. Ryby neztrácí energii plaváním ke hladině.
12. Pravidelně sledujeme chování ryb a zejména zda ve vodě neutonul nějaký živočich /myši, ptáci, králíci, apod./. Pokud dojde k rozkladu utonulého živočicha dojde k extrémnímu rozmnožení patogenních baterií, kterým nejsou ryby schopny se bránit a dochází k hromadným úhynům.
13. Malé ryby /roční/, které teprve rostou, trpí zimou více a jsou větší ztráty. Po prvním přezimování překonávají zimu lépe menší ryby. Postupně však začínají starší ryby, zejména samice, ztrácet odolnost proti chladu. Důvodem může být skutečnost, že samice již v koncem ledna začínají tvořit jikry pro jarní vytření. To je samozřejmě stojí hodně energie, kterou na sklonku zimy nemají. Velké ryby také vylučují více jedovatých látek, což vodu zatěžuje a způsobuje problémy.
14. POZOR: Teploměr používaný k měření vody musí být přesný. Často se naměřené teploty liší i o dva stupně. Je velký rozdíl, jestli u dna naměříme 3°C nebo 5°C.
15. Traduje se, že ryby narozené v Evropě jsou odolnější proti zimě než originální japonské ryby. To je způsobeno tím, že v Evropě mladé ryby obvykle přezimují v hlubších rybnících, kde mají šanci přežít v teplejší vodě u dna. Část těchto ryb ale nemá vrozené dispozice přežít ve studené vodě a uhynou. Tím je provedena přirozená selekce a do prodeje se dostanou jenom ryby, které mají přirozenou odolnost. Zatímco v Japonsku se ryby obvykle na podzim vyloví, protože rybníky vzniklé po rýžových polích jsou často mělké a ryby by nepřežily. Ryby přezimují v krytých tzv. skleněných domech a během podzimu a zimy se s nimi čile obchoduje. Nebo se na jaře zase vrátí do přírodních rybníků. Pokud takové ryby nemají za sebou přirozenou selekci jako ryby narozené v Evropě, může dojít k četným úhynům. S tím je potřeba počítat a není to vina obchodníka.