fbpx

Jezírková sůl v chovu KOI kaprů

Jezírková sůl v chovu KOI je považována za velmi účinné léčivo umožňující ochránit ryby i proti velmi nebezpečným nemocem, případně je uzdravit. Například u smrtelně nebezpečné virové nemoci CEV (tzv. spavá nemoc), je sůl prakticky jedinou možností účinné léčby. A přitom léčit solí může každý chovatel svépomocí aniž by potřeboval odbornou pomoc. Navíc s minimálními náklady.

V neposlední řadě nás správné použití soli ušetří od nutnosti použít nebezpečné chemikálie, které často rybám způsobí trvalé následky / antibiotika, formaldehyd, malachitová zeleň a pod. /. Je však třeba dodržet určité postupy. Jinak můžeme ryby solí i vážně poškodit.

Proč působí jezírková sůl v chovu KOI příznivě?

Jezírková sůl v chovu KOI kaprů zejména krátkodobě ovlivní osmoregulaci tak, že ryba potřebuje méně energie na regulaci vody a solí v tělních tekutinách. Tím rybě umožníme vypořádat se s nepříznivou situací, např. ulevitnna nějaký čas ledvinám a obnovit jejich funkci. Principem je, že do organismu ryby stále proniká voda a soli, které vstupují nejvíce přes žábry, sliznici ústní dutiny a jícen. Je to v podstatě difuze, kdy voda proniká z méně koncentrovaného roztoku do více koncentrovaného.

Pro představu k difuzi dochází například, když dáme sůl do vody a ta se bez potřeby další energie rozpustí a změní koncentraci vody. Sladkovodní ryby oproti mořským rybám vodu vůbec nepijí, ale přesto vylučují moč o objemu přibližně 30% svého objemu. Moč není sice příliš koncentrovaná, ale pokud je ryba nemocná, vylučuje velké množství amoniaku. S tím musíme počítat, pokud rybu léčíme v menší karanténní nádrži a provádět intenzivní výměnu vody.

Působením soli dochází k částečnému odstranění slizu z povrchu ryby. Tím od ryby „odpadají“ paraziti a patogenní bakterie, které se právě živí rybím slizem. Odcházející sliz můžeme vidět na hladině nádrže, ve které koupel provádíme. Na některé parazity je sůl indikována jako hlavní prostředek léčby (Costia, Chilodenella, Scyphidia, Apiosona, Epistylis). Rovněž funguje dobře při napadení nepříjemným parazitem Amobea neboli měňavka úplavičná, která se vyskytuje u zvířat i lidí a do jezírka se může dostat ze studniční vody kontaminované fekáliemi.

Mimořádně příznivý vliv má jezírková sůl v chovu KOI na žábry, pokud jsou pokryty šlemem z důvodu poškození bakteriálním onemocněním, napadením parazity nebo špatnými chemickými hodnotami vody. V letním období dochází k intenzivnímu přijímání potravy, což nakonec vede k poškození žaber amoniakem. Ryby ho samy produkují trávením a ve zvýšené míře vylučují právě žábrami, které si tím zároveň poškozují. Zvláště je to možné pozorovat u variet ryb, které se vyznačují velkou žravostí (Karashigoi, Soragoi, a další). Pokud zjistíme poškození žaber (nejčastěji si všimneme zrychleného dýchání), je krátkodobá koupel v soli první volbou léčby.

V neposlední řadě sůl kombinací výše uvedených účinků (zejména snížení osmotického tlaku) výrazně přispívá ke snížení stresu, ve kterém se ryby nacházejí z důvodů nějakého problému v jejich životním prostředí. Prakticky vždy se dávají ryby do soli, pokud byly delší dobu dopravovány v transportních pytlích (například leteckou cestou z Japonska).

Koupel v soli má také mírný desinfekční účinek. Například když si přivezeme nové ryby domů, je možno ryby vykoupat v tzv. ultra krátké 10 % ponorné koupeli (10 s), kdy dochází zároveň k šetrné desinfekci a likvidaci parazitů a patogenních bakterií, které si ryby mohly přivézt od obchodníka a kterými si nechceme kontaminovat naše jezírko.

Sůl se velmi osvědčuje při zabránění otravy z důvodu vysoké hodnoty dusitanu způsobené špatnou funkcí biologického filtru. Již koncentrace 0,1 % soli účinně uchrání rybu před vysokou koncentrací jedovatého dusitanu. Velmi zjednodušeně spočívá tento princip v tom, že dusitany a chloridy si konkurují v „obsazení“ buněk v žábrách a pokud jsou buňky obsazeny chloridem, tak nemá přístup dusitan a nemůže způsobit otravu. Samozřejmě hraje roli i přítomnost kyseliny dusičné, kondice ryby a řada dalších faktorů, které zatím nejsou přesně vědecky určeny. Ale sůl hraje rozhodující roli.

Sůl působí proti často se vyskytující plísni Saprolegnia.

Jezírková sůl v chovu KOI se používá i jako prevence problémů před nástupem zimy. Při koncentraci 0,1 – 0,3% stimuluje příznivě tvorbu slizu, snížením osmotického tlaku způsobí nižší potřebu energie, které se rybě v zimě nedostává, a zároveň způsobuje, že voda zamrzne až při nižších teplotách, než je běžné.

Použitím vyšší koncentrace soli cca 0,5 – 0,6% můžeme zabránit vytření ryb, pokud si to z nějakého důvodu nepřejeme. Sůl působí jako přírodní algicid, protože likviduje většinu vláknitých řas. V koncentraci soli přes 0,5% bychom neměli ryby nechávat déle než 14 dnů.

Jak se jezírková sůl v chovu KOI kaprů správně používá

Existují různé postupy jak sůl aplikovat. Každý chovatel si obvykle najde postup, jenž vyhovuje jeho podmínkám a riziku, které je ochoten podstoupit. Sůl je vynikající a levné léčivo, ale její použití má také svá rizika.

DLOUHODOBÁ KOUPEL

Dlouhodobou koupel aplikujeme podle problému, který chceme řešit, a kterým trpí více ryb a nemáme možnost nemocné ryby oddělit do separátní karanténní nádrže.

Při nasolení nádrže postupujeme takto:

Jezírková sůl v chovu KOI se aplikuje tak, že odměřenou dávku soli vysypeme na hromadu do jednoho místa nádrže, kde je jen mírný proud vody, aby nedošlo k rychlému rozpuštění. Je důležité nerozpouštět sůl hned, aby ryby měly čas si zvyknout na novou situaci. Ryby pozorujeme a sledujeme jejich reakci.

Pokud zvolená koncentrace rybám vyhovuje, vidíme zpravidla zlepšení v řádu jednoho dne a někdy i hodin. Když naopak dojde ke zhoršení, ryby jsou neklidné, neplavou správně (např. nepohybují hřbetní ploutví jako obvykle), mají vyboulené oči, přestanou žrát apod., tak je potřeba koncentraci soli snížit výměnou vody.

Obvykle se používá koncentrace 0,5 – 0,6 %. To znamená, že na 1.000 litrů vody dáme 5 – 6 kg soli. Koncentrace 0,7 je hraniční a používá se při léčení spavé nemoci. Nutností je přesné měření koncentrace soli profesionálním měřícím přístrojem. KOI má v krvi koncentraci soli cca 0,73 %. Počáteční koncentraci držíme na stejné úrovni 6 – 10 dnů a následně ji postupně snižujeme tak, jak měníme vodu v nádrži. Když se dostaneme na koncentraci 0,3 % můžeme tuto koncentraci držet na této úrovni delší dobu přiměřeným přidáváním soli. Samozřejmě pokud vidíme, že lázeň rybám vyhovuje.

Koncentrace pod 0,3% se používá zejména při problémech s vysokým obsahem dusitanu, pokud správně nefunguje biologický filtr. Je důležité držet přibližně stejnou koncentraci. Rybám nevyhovuje, pokud ji skokově měníme. Například když nasolíme na 0,5%, necháme klesnout koncentraci na 0,4 % a potom jednorázově přidáme sůl na 0,6%. Při obsahu soli přes 0,5% může u nových biologických filtrů dojít ke snížení účinnosti a zhoršení chemických hodnot vody (amoniak a dusitan). Některé rostliny (zejména některé lekníny) mohou mít dočasně problémy. Po snížení koncentrace se však rychle zotaví.

TIP: Někteří profesionální chovatelé u dlouhodobé koupele postupují tak, že nasolí vodu na maximálně přípustnou koncentraci 0,7% a postupně snižují koncentraci až na hodnotu,

kdy vidí jednoznačně pozitivní reakci ryb. Potom tuto koncentraci drží cca 7 – 10 dnů.

Z hlediska snižování obsahu soli ve vodě je možno orientačně využít tento výpočet: Při koncentraci 0,3% (tj. 3 kg na 1000 l) a vyměníme 10% vody, klesne koncentrace soli na 2,7 kg na 1000 litrů. Když pokračujeme a třeba druhý týden vyměníme zase 10% vody, klesne obsah soli na 2,43 kg na 1000 l, po třetím týdnu klesne koncentrace na 2,187 kg na 1000 l a tak dále. Sůl se z vody sama neodbourá a je nutno vodu kompletně vyměnit.

KRÁTKODOBÁ PONORNÁ KOUPEL

Provádí se buď jako ultra krátká po dobu 10 vteřin nebo normální po dobu 10 – 30 min., podle potřeby, našich možností a reakce ošetřovaných ryb.

Ultra krátká koupel

Provádí se tak, že do vody dáme sůl ve vysoké koncentraci tj. cca 80 – 100g na jeden litr a rybu ponoříme do vody na dobu 10 vteřin. Tato metoda se nejčastěji používá při vysazování nově zakoupených ryb do jezírka. Zároveň se aplikuje z podobných důvodů jako krátkodobá ponorná koupel. Poměrně efektivně jsou přitom zničeni někteří úporní paraziti tím, že od ryby odpadnou. Výhodou je, že potřebujeme-li ošetřit více ryb, tak šetříme čas. Tato krátká koupel je také pro rybu méně nebezpečná. Je potřeba umět s rybou manipulovat, aby nedošlo k pádu mimo inspekční nádrž. Můžeme použít přesazovací rukáv, pokud neumíme rybu bezpečně držet v rukou. Na internetu je možno se seznámit se způsobem, jak rybou bezpečně manipulovat holýma rukama. To ale potřebuje určitý cvik.

Krátkodobá ponorná koupel

Provádí se různými způsoby a je na každém aby si vybral postup, který mu nejvíce vyhovuje.

První způsob: Připravíme si přesně naváženou sůl podle koncentrace, kterou chceme použít. Používá se 10  – 20g soli na jeden litr vody. Do přiměřeně velké inspekční kádě dáme vodu o stejné teplotě, jako je v jezírku, nejlépe však je použít vodu z jezírka. Ryba musí mít prostor, aby mohla volně plavat. Do kádě umístíme vzduchovací element a dobře vodu vzduchujeme. Ideální je použít kyslík z přenosné lahve.

Rybu vsadíme do kádě a necháme ji několik minut zvyknout na nové prostředí. Až se uklidní, začneme pomalu přidávat sůl. Nikdy nedáváme sůl předem rozpustit do vody před přidáním ryby do nádrže. Během dalších 3 – 5 minut postupně a pomalu přidáváme připravenou dávku soli. Pokud ryba lázeň dobře snáší, přidáme celou připravenou dávku. Je dobré nádrž přikrýt sítí, aby ryba nevyskočila a zároveň jsme ji mohli stále pozorovat.

Ryba se po chvíli začne chovat trochu neklidně, což je správná reakce. Pokud ale stojí v klidu, je to signál k co největší pozornosti. Stává se to obvykle u nemocných ryb, které reagují apaticky a náhle, bez nějakých varovných signálů, přijde osmotický šok. Rybu po celou dobu pozorně sledujeme, v žádném případě se nevzdalujeme. Pokud ryba evidentně lázeň nesnáší, snaží se vyskočit, reaguje hekticky, tak proceduru raději ukončíme.

OSMOTICKÝ ŠOK představuje největší riziko. Ryba náhle roztáhne všechny ploutve, vyboulí oči a překlopí se na bok. V tu chvíli ji musíme rychle vyjmout a dát do vody bez soli a snažíme se ji oživit vzduchem z dmychadla nebo kyslíkem. Bohužel se stává, že velmi malé procento u takového ošetření uhyne. Přínos ošetření soli je však výrazně vyšší než popsané riziko. Rybu necháme v solné koupeli 10 – 20 minut. Pokud ji dobře snáší, můžeme ji nechat o několik minut déle, zvláště pokud chceme docílit odstranění co největšího množství slizu.

Po uplynutí stanovené doby rybu vsadíme zpět do jezírka. Naprostá většina ryb s tím nemá žádný problém. Pokud potřebujeme ošetřit více ryb, je to podstatné snížení pracnosti a ušetření času. U malého počtu ryb ale hrozí i v tomto stádiu šok tím, že se náhle vrací do vody bez soli. Zabránit tomu můžeme tak, že ke konci koupele postupně vodu naředíme na koncentraci cca 1% ( tj. 10g na litr ), a teprve potom vracíme rybu zpět do jezírka.

Druhý, bezpečnější, způsob krátkodobé koupele: Rybu vsadíme do inspekční nádrže stejným postupem jako u předchozí metody (voda z jezírka, vzduchování, přikrytí nádrže, uklidnění ryby, atd.). Do vody dáme pomalu nejprve pouze 10g soli na litr vody a rybu koupeme v této koncentraci 10 minut, potom přidáme 5g na litr a zase koupeme rybu dalších 10 minut.

Pokud ryba dobře reaguje a vše je v pořádku, přidáme dalších 5g soli na jeden litr a rybu necháme v této nejvyšší koncentraci dalších 10 minut. To znamená, že celkem je ryba v koupeli 30 minut při stále se zvyšující koncentraci soli, která nakonec dosahuje 20g soli na jeden litr vody, což odpovídá 2% koncentraci soli. Jestliže se i po 30 minutách ryba chová normálně, můžeme tuto koupel o několik minut prodloužit.

I u této metody platí samozřejmě všechny zásady jako u prvního způsobu, tj. rybu pozorně sledujeme, vzduchujeme, nádrž zakryjeme, případně na závěr vodu naředíme na 1% a teprve potom rybu vložíme zpět do jezírka. Tato druhá metoda je sice náročnější na čas a je trochu komplikovanější, ale výhodou je, že značně eliminujeme možnost poškození ryby resp. uhynutí z důvodu osmotického šoku. Přitom účinek je v obou případech stejný.

Dáváme pozor, abychom pro koupel nepoužili vodu z jezírka, ve které už je sůl v rámci dlouhodobé koupele nebo dokonce nějaké léčivo. Nepoužíváme také vodu z vodovodu. Jde nejen o rozdílnou teplotu, ale i o pH a další chemické hodnoty.

Rizika použití jezírkové soli v chovu KOI kaprů

Použití jezírkové soli v chovu KOI kaprů má samozřejmě určité nevýhody, ale benefity z jejího použití výrazně převyšují rizika. Je dobré o rizicích vědět a snažit se jim vyhnout. Nasolení jezírka znamená, že pokud ve stejnou dobu dojde k explozi parazitů, kdy je nutno zasáhnout, nelze použít většinu běžně používaných léčiv. To je největší nevýhoda použití soli. Speciálně nelze použít formaldehyd, manganistan draselný, malachitovou zeleň, acriflavin, a další nejčastěji používané prostředky proti parazitům.

Výměnou vody je nutno snížit koncentraci soli pod 0,1%. U některých chemických prostředků (např. COLOMBO Lernex, Alparex) výrobce na dotaz uvádí, že je lze použít už od koncentrace 0,3% a níže. Na návodu k použití to ale není. I když se sůl hojně používá k likvidaci parazitů, tak při nízké koncentraci a nižší teplotě dokonce může stimulovat rozvoj některých parazitů, které paradoxně ve vyšší koncentraci ničí (např. Costia, Trichodia).

Pokud používáme v biologickém filtru ZEOLIT, je nutno jej odstranit, protože sůl způsobí uvolnění veškerého dusitanu v tomto materiálu obsaženého. Ostatně Zeolit se solí čistí pro další použití. Sůl způsobuje snížení účinnosti biologického filtru. Zaběhnutému filtru prakticky nevadí, ale u nového filtru to může být problém. Proto je vhodné omezit krmení.

Sůl brzdí růst rostlin zejména leknínů. Některé variety KOI jsou na koupel v soli velmi citlivé a je jim třeba věnovat zvýšenou pozornost (Tancho, Kohaku, Sanke, Shiro Utsuri).

V ojedinělých případech může dojít k úhynu ryb při krátkodobé koupeli. Dlouhodobé používání soli může poškodit čerpadla. Při použití soli je nutné dávat pozor na správné dávkování. Pokud pracujeme s hraničními hodnotami, je nutno mít spolehlivý přístroj na měření salinity.

Pro snadnější kontrolu uvádíme převody některých důležitých jednotek:

  • 10% soli je 100g/l
  • 1% soli je 10g/l
  • 0,1% soli je 1g/l
  • 3g soli na 1l odpovídá 0,3% koncentraci solného roztoku (časté dávkování)
  • 5 g soli na 1 l odpovídá 0,5 % koncentraci solného roztoku (časté dávkování)

Používá se sůl bez jódu, protože jód by mohl způsobit zalepení žaber. Cena 25kg balení se pohybuje kolem 100 Kč za kilogram.


Autorem článku je konzultant pro chov KOI a stavbu jezírek Michael Záhorňacký.

Pokud jste shledali uvedené informace jako užitečné, můžete si zdarma stáhnout publikaci od stejného autora, která je praktickým návodem pro chovatele KOI a obsahuje konkrétní kroky, jak předcházet problémům v jezírku. Knihu „Chov japonských kaprů KOI – rady a tipy“ si můžete pořídit také v tištěné podobě a podpořit tak další rozvoj zaměřený na osvětu českých chovatelů KOI kaprů. Děkujeme!

Napsat komentář