Jak úspěšně přezimovat KOI

Proč musíme našim KOI v zimě pomoci

Jak úspěšně přezimovat KOI? Kdybychom se mohli zeptat našich miláčků, jaká teplota vody jim nejvíce vyhovuje, tak určitě odpoví, že teplá, a to nejlépe mezi 22-26°C. Studená voda již od 15°C a níže jim dělá problémy a způsobuje četné úhyny.

Japonský kapr KOI má sice podobný původ jako kapr obecný, ale intenzivním šlechtěním, s dosáhnout zajímavých barevných variet, postupně ztratil odolnost proti nepříznivým vlivům prostředí, ve kterém žije, a proti nízkým teplotám a jejich kolísání zvláště.

Traduje se, že KOI narození v Evropě jsou proti zimě odolnější než importované ryby z Japonska. Setkáme se i s názorem, že japonští kapři ze severní oblasti Japonska jsou rovněž odolní proti chladu, protože tam panují v zimě podobné teploty jako u nás a mnohdy napadne 2 m sněhu a zima je tam velmi tuhá atd. atd.

Jak to tedy je a jak úspěšně přezimovat KOI? V Evropě narození KOI často přezimují v hlubších rybnících, kde mají šanci lépe přečkat zimní období než v běžném jezírku. Navíc v jezírku je významně ohrožuje jarní kolísání teplot. Přestože mají ryby v těchto hlubokých rybnících relativně dobré podmínky, tak dochází k úhynům jedinců, kteří nemají vrozenou odolnost proti studené vodě, a tím k přirozené selekci. Přeživší ryby, které obchodníci dále prodávají svým zákazníkům, jsou skutečně proti zimě odolnější.

Naproti tomu v Japonsku jsou rybníky vzniklé po rýžových polích mělké a nehodí se pro přezimování. Ryby jsou obvykle na podzim vyloveny a umístěny do skleníků, kde se teplota vody pohybuje mezi 8-16°C. A čile se s nimi obchoduje. Navíc Japonci mají výhodu v tom, že zdrojová voda je mnohdy teplá i 15-16°C, takže nemají vysoké náklady na energii. Kromě toho v severní části Japonska jsou sice tuhé zimy, ale pak přijde rychlé oteplení a teploty jsou stabilnější než v Evropě a kolísají minimálně.

Zatímco u nás je období po skončení zimy velmi problematické a pro KOI nepříznivé, zejména v posledních letech. Paradoxně náš tržní kapr má pro přezimování lepší podmínky než KOI v jezírku. V rybníku je velké množství vody a nehrozí poškození v důsledku vylučování škodlivých látek, které ryby produkují trávením potravy. Jsou tam také vhodná místa v hlubině, kde může kapr komfortně přečkat nepříznivé teploty. A pokud rybáři zabrání úplnému zamrznutí hladiny, je zajištěna i dostatečná výměna plynů. I když je tržní kapr přikrmován, má možnost načerpat z přirozené potravy dostatek zásob energie (té dobře využitelné) na zimu.

Naopak v jezírku dochází často k poškozování KOI nekvalitní výživou. Nejsou ojedinělé případy, kdy ryby dostávají krmivo, ze kterého si nemohou vytvořit zásoby energie využitelné v zimě, a to i přesto, že mají dostatek tukových zásob (vidíme, že mají “nadváhu”), které ale nemohou v zimě čerpat. Bohužel následky se projeví až v jarním období příštího roku. Výše uvedené srovnání různých podmínek přezimování má za cíl upozornit na chybnost názoru, že nejlépe je nechat ryby být, ať se s tím vyrovnají sami. Konečně tak to běží v přírodě.

Tento pohled je nutno zásadně odmítnout. Naše jezírko má totiž s přírodními podmínkami společného docela málo. Je to vlastně takové otevřené akvárium. Už jenom množství vody, které připadá na jednu rybu ve volné přírodě a v jezírku, je diametrálně odlišné v neprospěch KOI. A mohli bychom uvádět další pochybení v názorech, jak úspěšně přezimovat KOI . Proto musíme našim KOI pomoci. Jinak nepřežijí. Během samotného zimního období dochází k relativně méně častým úhynům než na jaře. Proč tomu tak je a jak naše miláčky uchránit před nepříznivým vlivem studené vody, si vysvětlíme dále.

1. Význam teploty vody pro to, jak úspěšně přezimovat KOI

26-32°C
KOI se cítí relativně komfortně do teploty 30°C. Vyšší teplota už mu nevyhovuje. Při teplotě nad 30°C dochází k likvidaci všech parazitů,kteří jsou usídleni na povrchu ryby nebo na žábrách. Při 32°C dochází k vypuknutí smrtelného virového onemocnění KHV, pokud je tímto virem KOI infikován a v normální teplotě se nijak neprojevuje. Ryba se jeví jako zcela zdravá. Při této vysoké teplotě je problém s dostatkem kyslíku, který je pro KOI určen hodnotou 5 mg/l. Kyslík musí být dodáván intenzivním vzduchováním. Lepší je použití čistého kyslíku z kyslíkové lahve, případně ze speciálního přístroje. V této teplotě ryby samozřejmě nekrmíme.

22-26°C
Tato teplota je pro KOI ideální. V odborné veřejnosti se traduje, že pokud KOI plave v této teplotě nepřetržitě alespoň 6 týdnů,vytvoří si tak dostatečnou imunitu pro úspěšné přezimování i v horších podmínkách. V našich končinách je to těžko dosažitelné. V hodnotnějších chovech se proto z tohoto důvodu (i v létě) aktivuje vytápění v případě, že teplota vody klesá pod 22°C. Při této teplotě může KOI přijímat potravu s vysokým obsahem proteinů.

KOI velmi rychle roste. Může žrát prakticky non stop. I když v poslední době se ukazuje, že u extrémně žravých ryb, zejména u variety Karashigoi, může vlivem extrémního příjmu potravy docházet k poškození žaber intenzivním vylučování amoniaku. Dá se tomu zabránit snížením četnosti krmných dávek. To je ale již jiné téma. Kvalitní výživou v letním období začíná příprava KOI na zimu. Bohužel tato teplota je i startérem pro některé velmi nebezpečné virové a bakteriální nemoci (KHV, bakterie Columnaris atd.). V této teplotě se rychle hojí veškerá zranění, zejména rychle dorůstají chybějící šupiny.

16-22°C
I tato teplota je stále velmi výhodná. KOI může dále přijímat potravu s vysokým obsahem proteinů s tím, že pod 18°C bychom měli přejít již na krmivo s menším obsahem proteinů a snížit frekvenci krmení. Růst je pomalejší, protože ryby nejsou schopny přijmout tolik krmiva jako při vyšší teplotě. Je možno používat prakticky veškerá léčiva, včetně antibiotik.

Poškození bakteriální infekcí nebo případně mechanickým poraněním povrchu těla se rychle hojí. A je zde poslední příležitost vyhojit případná chronická zranění a případně ošetřit ryby proti parazitům. V období, kdy tyto teploty končí (září, začátek října), je důležité obohatit krmivo o vitamíny a minerály, aminokyseliny (cystin, lysin, methionin), beta glukan, česnek, echinacea, propolis a řadu dalších důležitých makro a mikro-prvků a bylinných extraktů. Potřebujeme je však v rozpustné podobě.

Připravenou, nebo již v obchodě koupenou, tekutou směsí se snažíme obohatit krmivo tak, aby se rozpuštěné výživové doplňky vsály do granulí. To může trvat cca 30 min. Následně postříkáme granule kvalitním rybím olejem. Tím dosáhneme určité chuťové atraktivity obohacených granulí, které by bez této příchuti ryby pravděpodobně odmítly.

Ochotu přijímat krmivo, obohacené o různé prospěšné látky, zvyšuje obsah česneku, sladká chuť (třeba med) apod. Podle množství obohaceného krmiva připravujeme směs mícháním v přiměřené nádobě (jako v šejkru) a hned zkrmíme. Zejména rybí olej podléhá rychlé zkáze. Větší množství je vhodné připravovat třeba v igelitovém pytlíku, se kterým vydatně třeseme. Nezkrmená dávka obohaceného krmiva musí být bezpodmínečně uložena v lednici, a to ne příliš dlouho.

12-16°C
Dochází k postupnému snižování krmných dávek. Krmivo by mělo obsahovat méně proteinů. Antibiotika v tomto teplotním pásmu již ztrácejí účinnost, a dokonce mohou ryby poškodit. Končí možnost ošetřit ryby proti parazitům. V podstatě již přecházíme na speciální zimní krmivo, které je, nebo by mělo být, dobře stravitelné. To znamená, že proteiny zpravidla pocházejí z rostlinných produktů a zvyšuje se podíl tuků nad 10%.

Tato krmiva bývají často označena jako wheat germ. Mohou však být použita i krmiva s vyšším obsahem proteinu, pokud proteiny pochází z kvalitního zdroje. Tato krmiva se někdy označují jako celoroční (Multiseason). Rybí moučka by měla být vysoce kvalitní a měla by pocházet z ryb žijících ve studených vodách. To samozřejmě ovlivňuje i cenu. Je to poslední možnost k likvidaci řas, protože běžně používané chemické prostředky při nízkých teplotách nefungují a řasy bohužel rostou i v zimě. Snažíme se udržet dobrou hygienu jezírka, protože zlikvidované řasy a rostlinné zbytky způsobují v zimě vážné problémy.

8-12°C
Tento teplotní úsek je pro KOI kritický, (zejména však úsek 10-12°C) a daleko nebezpečnější než třeba teplota pod 8°C. Pokud je to možné držíme ryby v této teplotě co nejkratší dobu. Je-li jezírko vytápěné, je potřeba přes tuto teplotu co nejrychleji přejít (avšak změna může být max. 2°C za 24 hodin). V tomto rozmezí dochází k významnému snižování výkonu imunitního systému. Naopak někteří parazité a patogenní bakterie nemají s touto teplotou problém a mohou na ryby zaútočit v době, kdy jsou prakticky bezbranné a snadno zranitelné.

To je problém hlavně na jaře, kdy ještě ryby trpí značným stresem způsobeným kolísáním teplot. Zejména v posledních letech jsou zimy mírné, ale na jaře se rychle oteplí a následují studené dny. Přes den se teploty pohybují kolem 15°C a v noci klesají i hluboko pod minusové hodnoty. To je pro KOI opravdu tvrdá zkouška po dlouhé zimě, kdy nemají dostatek energie. A právě tehdy dochází nejčastěji k četným úhynům a vážným zdravotním problémům. Zejména výkyvům teplot se musíme snažit zabránit nebo je alespoň omezit. O tom bude pojednáno dále.

6-8°C
Tato teplota je ideální pro přezimování. Koi jsou ještě aktivní, pomalu plavou v jezírku a obvykle hledají potravu. Postačí krmit zimním krmivem určeným pro nejnižší teploty – viz výše. Je-li jezírko vytápěné je vhodné ryby držet cca 2 měsíce při této teplotě a alespoň 4-6 týdnů vůbec nekrmit (pokud jsou ryby v dobré kondici). Napomůže to úspěšnému vytření v jarních měsících. Navíc ryby ztratí nadměrné tukové zásoby a zlepší se jejich vzhled a vybarvení. Frekvence krmení je 1x až 2x v týdnu, podle toho, jak ryby potravu přijímají a zda o ni mají zájem. Postačí, když si ryba vezme 2-3 granule, což jí bohatě stačí s ohledem na nízký výdej energie a omezené trávení. Klesne-li teplota pod 6°C krmení ukončíme. To je také jedním z důležitých faktorů, jak úspěšně přezimovat KOI.

3,8-6 C
Při této teplotě již funguje látková výměna velmi zpomaleně. Ryby nejsou schopny trávit s ohledem na nízkou teplotu krve. Fyziologickou hranicí pro KOI je teplota vody 3,8°C. Dochází již k úhynu u slabších jedinců, přičemž ryby v dobré kondici ještě přežívají. Trvá-li tato hraniční teplota delší dobu, dochází k úhynu celé obsádky jezírka. Ryby nemají dostatek energie, aby mohly dýchat. Odolnost jednotlivých ryb je rozdílná. To, že někteří chovatelé tvrdí, že jejich ryby přežily i při dlouhodobém pobytu v teplotě pod 3°C, může být způsobeno také nepřesným teploměrem. Je nutné mít teploměr s možností měřit u dna nádrže a jeho přesnost musí být ověřena kvalitním kalibrovaným měřidlem (max +- 0,3°C). Není žádnou výjimkou, že běžné hladinové teploměry vykazují nepřesné hodnoty v rozsahu 1-3°C. Navíc teplota vody na hladině není klíčový údaj pro přežití KOI v zimě.

2. Vliv nízké teploty vody na zdraví KOI a nejčastější nemoci

a) Příčiny nemoci a úhynu ryb v důsledku nízké teploty vody a opatření, jak úspěšně přezimovat KOI

Chceme-li předejít zdravotnímu poškození KOI nebo úhynu, je důležité si uvědomovat příčiny. Mezi hlavní patří zejména:

nesprávná výživa již v létě. Je skutečností, že na trhu se objevují levná nekvalitní krmiva, která sice KOI bez problémů přijímá, ale která mu způsobují zdravotní poškození, jež se intenzivně projevují zejména ve snížení schopnosti přežít zimní (a jarní) období. Pokud KOI přijímá velké množství tuku nebo krmivo obsahuje tuky ze zvířat, které tvoří svoje tukové zásoby při vysoké teplotě těla, není KOI schopen takový tuk čerpat v zimním období, přestože je zřetelně vidět, že tvoří nadbytečné tukové zásoby.

Varovat je potřeba před krmivy, které obsahují zbytky z jatečných zvířat (krev z jatečných zvířat, odpadní maso, kostní moučku, peří, zbytky ze zpracování drůbeže, ale také nekvalitní rybí moučku ze zbytků ryb apod.). Velmi nevhodné jsou pochoutky pro KOI vyrobené ze sušeného bource morušového, které se u jezírek vyskytují velmi často a obchod s nimi běží ve velkém objemu.

ryby jdou do zimního období oslabené nemocí během léta nebo na podzim a nemají zásoby energie, následkem čehož je nemožné provádět nápravná opatření k tomu, jak úspěšně přezimovat KOI

špatné chemické hodnoty vody v období před zazimováním a v jeho průběhu, které KOI vysiluje a neumožní mu vytvořit dostatečné zásoby energie nebo je čerpat – dlouhodobé vysoké hodnoty amoniaku a nitridu, častý nedostatek kyslíku, nevhodné pH atd.,

nevyhovující prostředí pro ryby v zimě – ryby při nízké teplotě plavou, hledají příznivější místo v důsledku nedostatku kyslíku, případně špatných chemických hodnot vody. Tímto zbytečným pohybem rychle vyčerpají zásoby energie,

nesprávný provoz technologie čištění jezírka v zimě – voda cirkuluje a ochlazuje se spodní vrstva, stres způsobený nedostatkem klidu pro hibernaci (hluk, práce v jezírku, světlo, řasy apod.), Do teploty 6°C (na povrchu hladiny) může filtrace bez problémů běžet. Pokud ryby krmíme, tak musí být v provozu,

zvýšený tlak parazitů a patogenních bakterií na ryby v důsledku špatné hygieny jezírka, špatná příprava před zimním obdobím, kdy ryby jsou napadeny na podzim parazity a nejsou ošetřeny.

nevyhovující teploty v prostoru jezírka pro přezimování – ve spodní vrstvě je teplota nižší než 3,8°C, kolísání teplot o více než 2°C za den, ryby jsou delší dobu v teplotě mezi 10-12°C,

virové, bakteriální a jiné nemoci, které ryby napadají v jarním období, když se voda otepluje a ryby nemají dostatečně vyvinutou imunitu a jejich zdroje energie jsou vyčerpány. Pokud chovatel zaznamenává opakovaně nemoci nebo úhyny v zimě nebo na jaře, měl by se snažit zjistit jejich příčiny a provést opatření k jejich odstranění.

b) Nejčastější zdravotní problémy KOI v zimě a po jejím skončení

Úhyny během zimy jsou z valné části způsobeny nedostatkem kyslíku, vyčerpáním uhličité tvrdosti vody a následným poklesem pH do kyselých hodnot pod 6,5°C nebo poklesem teploty v nejnižší vrstvě pod 3,8°C. Ve studené vodě není obvykle problém s kyslíkem, protože nízké teploty umožňují lepší rozpustnost kyslíku ve vodě, pokud má hladina vody styk s ovzduším (alespoň omezeném rozsahu plochy).

Pokud je hladina zakryta uměle nebo pokryta ledem, je tento kontakt s ovzduším omezen. Kyslík nemůže proniknout do vody. A také nemůže docházet k výměně plynů, které v jezírku vznikají dýcháním ryb nebo tlením rostlinných zbytků. Nejhorší je zakrytí, které leží přímo na hladině a je v kontaktu s vodou. Totéž se stane, když se hladina pokryje vrstvou ledu. Další problém hrozí v případě, že voda má již na podzim nízkou uhličitou tvrdost (pod 8 °dKH ), která se postupně vyčerpává až k nule, pokud vodu alespoň občas nevyměníme nebo nedoplníme jinak uhličitou tvrdost na bezpečnou hodnotu.

Nesprávný provoz filtrace, kdy teplejší voda je čerpána do sytému ze dna a studená voda z povrchu teče zpět, je celkem častou příčinou úhynu celé obsádky. V neposlední řadě k ochlazení přispívá umístnění vzduchovacích elementů na dně jezírka, což způsobuje zbytečné ochlazení vody jejím vířením studeným vzduchem.

– při oteplování vody na konci zimy a na jaře je období, kdy dochází k největším ztrátám. Obrazně můžeme říci, že chovateli je vystavován účet za chyby v přípravě ryb na zimu, během přezimování a přechodu na normální teploty vody.

– Objektivně je nutno konstatovat, že ke ztrátám dochází i při dodržení všech správných postupů a veškeré snaze chovatele dodržet všechny zásady toho, Jak úspěšně přezimovat KOI.

c) Možnosti ošetření ryb v zimě a na jaře

především je dobré vědět, že pod 12°C nelze ryby nijak ošetřovat, používat léčiva nebo chemikálie pro likvidaci parazitů a už vůbec ne antibiotika, kde je hranice 16°C. Jednak jsou tyto prostředky neúčinné a mnohdy jsou i škodlivé, resp. jedovaté.

– jedinou možností, jak zasáhnout v případě nemoci jednotlivé ryby, je umístění do karanténní nádrže. Přitom musíme dávat pozor na postupné oteplování vody, které by mělo být velmi pozvolné. Zhruba můžeme počítat s tím, že na cca 30 cm velkou rybu potřebujeme nádrž o obsahu 300 l. Zároveň je nutné měnit vodu tak, aby nedocházelo ke kolísání teplot o více než 1°C. Nemocná ryba vylučuje velké množství amonia, a to je potřeba likvidovat výměnou vody, pokud není k dispozici účinná biologická filtrace.

– s ohledem na výkyvy počasí někteří chovatelé přezimují celou obsádku jezírka ve vhodné mobilní nádrži, kterou umístí v garáži nebo v jiném vhodném prostředí, kde je stálá teplota. Ideálně mezi 6–8 stupni. Přidávám možnou konfiguraci takové nádrže. V relativně malém množství vody lze přezimovat a dlouhodobě držet i velké množství ryb. Důvodem je efektivně fungující filtrační zařízení, které obsahuje biologický filtr, UV lampu, vzduchovací kompresor a vhodné čerpadlo. Sestavení celé soupravy trvá asi 1 hodinu. Nádrž na obrázku stojí kolem 1 500 EUR. K dostání jsou nádrže o obsahu 3 000 – 5 000 litrů.

Karanténní nádrž pro ukázku jak úspěšně přezimovat KOI kapry
Karanténní nádrž na 3 000 l vhodná i k přezimování většího množství ryb

d) Nejčastější zdravotní problémy spojené se zimním obdobím

Nejprve přicházejí na řadu parazité. I při velmi nízkých teplotách kolem 7-10°C se mohou u slabších jedinců objevit zejména Costia a Dactylogyrus, což jsou všeobecně nejčastěji se vyskytující parazité v chovech KOI. Při vyšších teplotách se objevují prakticky všechny další druhy běžně se vyskytujících parazitů. Nejintenzivněji pak v teplotním rozmezí mezi 10-12°C. Právě v tomto období má KOI minimální schopnost se bránit, protože jeho imunita pracuje po zimě a ztrátě energie velmi omezeně. Za této situace musíme počkat na oteplení vody nebo použít karanténní nádrž.

Následuje vypuknutí bakteriálních problémů, což umožní oslabení ryby zpravidla předchozím napadením parazity. Tady je vhodné ošetřit léze alespoň lokálně. To znamená rybu vylovit, uspat, vyčistit chirurgickou škrabkou poškozenou tkáň, odstranit uvolněné šupiny a použít vhodnou desinfekci, případně propolis. To obvykle stačí k překonání nemoci. Samozřejmě pokud zajistíme příznivé prostředí pro to, jak úspěšně přezimovat KOI. Vůbec nejhorší je jarní kolísání teplot.

Syndrom vyčerpání energie. Při vzestupu teplot nad cca 10°C můžeme v jezírku zahlédnout jedince, kteří značně nabydou na objemu a naježí se jim šupiny jako na šišce z borovice. Naježené šupiny mohou i částečně krvácet. Příčinou je obvykle nedostatečná činnost ledvin, které u KOI fungují jako vodní pumpa. Kdybychom na šupiny zatlačili, tak z nich vystříkne proudem zadržená voda. Tento příznak může signalizovat i řadu jiných problémů. Ale pokud se vyskytuje právě v období oteplování vody po zimním období, bývá to obvykle příznak totálního vyčerpání energie projevující se selháním ledvin. Řešením je oteplení vody alespoň o 2°C (nejlépe na 16°C) a nasolení vody na 0,5 % (500 g soli bez jodu na 1 000 l vody). Ryba by se po 3-6 dnech měla výrazně zlepšit. Pokud ne, je problém vážnější a je třeba ho řešit s veterinárním lékařem.

Jarní viremie – SVC (Spring viremia of carp). Toto virové onemocnění vypuká zpravidla při oteplení vody na cca 15°C a při vyvolání stresu (špatné chemické hodnoty vody, kolísání teploty vody, vyčerpání energie atd.). Při teplotě pod 10°C a nad 20°C se neprojeví. Ryba obvykle zčervená, má vypouklé oči, vypoulené vodnaté břicho atd. Není žádný lék. Jediná možnost je oteplení vody nad 20 °C. Úhyny jsou však značné. Nemoc se vyskytuje hlavně v rybnících s tržními rybami a KOI napadá tento virus poměrně řídce.

Kapří neštovice. Jedná se o virové onemocnění, které bylo kdysi smrtelné. Ale vir časem zmutoval do neškodné varianty. Ryba vypadá jako by byla pokapaná voskem, má bílý povlak na těle, a hlavně na ploutvích. Virus se začne projevovat zpravidla při klesání teploty nejčastěji pod 12°C, někdy i při vyšší teplotě, zejména pokud je ryba ve stresu nebo teplota kolísá. Při zvýšení teploty na 23°C (a někdy i při nižší teplotě) bílý povlak zmizí. Ryba nemá žádné následky. Jedná se o dermatologický defekt. Nicméně signalizuje, že jedinec má slabší imunitu. Virus se může v jezírku šířit otíráním ryb o sebe. Pokud bílý povlak nezmizí ani v teplé vodě, je možné rybu vylovit, uspat a povlak vhodným nástrojem odstranit.

Spavá nemoc CEV – Carp edema virus. Aktuálně největší postrach obchodníků a chovatelů KOI. Ryby polehávají na boku a vypadají jako mrtvé, při dotyku se pohnou, mají červená zanícená místa po těle, oči jsou nápadně zapadlé do očních důlků, častý je zánět řitního otvoru, žábry jsou v pozdějším stádiu vážně poškozeny podobně jako u smrtelné virové nemoci KHV (Koi Herpes Virus) – viz obr. 2. To už je stádium, kdy se nedá nic dělat. Na tuto nemoc není žádný lék. Toto virové onemocnění napadá i tržní ryby. Takže vzájemná nákaza KOI a ryb v přírodě je možná.

Probíhá intenzivní výzkum na mezinárodní úrovni. Aktivně se zapojují i naši vědci z Vodňan. Výsledky jsou však zatím rozpačité. Nicméně se postupně vyvinuly postupy, kterými je možné nemoc zvládnout, pokud je včas identifikována a jsou k dispozici prostředky pro oteplení a nasolení vody. Nemoc propukne nejčastěji ve vodě v teplotním pásmu mezi 7-15°C. Je několik variant (např. japonská nebo evropská verze), přičemž tyto vypukají při různých teplotách. U japonských dovozů obvykle při vyšších teplotách, protože tyto ryby převážně vyrůstají při vyšších teplotách. Startérem může být náročný transport ryb, přesazení do nové nádrže, kolísání teplot, ochlazení apod. Proto se objevuje i na začátku zimy a zejména pak na jejím konci.

Spavá nemoc KOI kaprů
Ryby postižené spavou nemocí CEV

3. Konkrétní opatření k tomu, jak úspěšně přezimovat KOI

a) Používat krmivo učené pro nízké teploty vody (pod 12°C) a ryby správně krmit nejen v zimě, ale i v letním období – viz text výše. Postačí krmit 1 až 2 x týdně pokud, ryby mají o potravu zájem. Stačí, když ryba vezme 2-3 granule při jednom krmení. Znovu připomínám, že pokud ryby krmíme, musí běžet filtrace nebo alespoň intenzivně měníme vodu. Dosáhne-li teplota vody 6°C, zastavíme krmení. Ryba již není schopna potravu strávit a všechna předchozí opatření a znalosti jak úspěšně přezimovat KOI přicházejí vniveč. Krmit potápivým krmivem je v zimě výhodnější. Ryby neztrácí energii plaváním ke hladině.

b) Zabránit, aby v teplota u dna jezírka neklesla pod 4°C. To znamená pořídit si buď vytápění jezírka energeticky šetrným zdrojem. Používají se tepelná čerpadla, vytápění klasickými kamny s využitím dřeva, moderní jezírka mají mnohdy podlahové topení. Použitelný a velmi jednoduchý je také přímotop umístěný na potrubí vedoucí z filtru do jezírka. Tím můžeme zabránit alespoň nejhorším teplotním zlomům. Pro jarní a podzimní období je možné pořídit relativně levné a úsporné bazénové tepelné čerpadlo. Nevýhoda je v tom, že bazénová čerpadla nefungují zpravidla pod teplotou vzduchu 12°C. Ale při jarním kolísání teplot nám mohou velmi účinně pomoci zabránit drastickým výkyvům teploty, které ryby ničí. Přitom náklady na energii jsou relativně nízké s přihlédnutím k výkonu.

c) Zakrytí jezírka nám pomůže výrazně snížit výkyvy teplot a zvýšit průměrnou teplotu, ve které ryby tráví dlouhé zimní období. Efektivnější je, když použitý materiál neleží přímo na vodní hladině. Sice dobře izoluje, ale zároveň brání výměně plynů, a hlavně pronikání kyslíku do vody. Je možno použít různé materiály s dobrými izolačními vlastnostmi – polystyren, bazénové fólie na přikrytí koupacích jezírek apod. Velmi vhodné je přikrytí speciálními plovoucími deskami EKOTEZ. Mají vysokou izolační schopnost, a hlavně je lze velmi rychle instalovat a skladovat. Tyto desky lze použít s plovoucími míčky, kterými vykryjeme místa, jež nelze pokrýt kvůli nepravidelnému tvaru. Lze použít i samostatné míčky. Je však třeba je zajistit sítí proti působení větru. Jinak se nám může stát, že budeme mít míčky po celé zahradě.

Topení do jezírka má důležitou úlohu při rozhodování jak úspěšně přezimovat KOI
Jednoduchý přímotop pro jezírka na 220 V, min. průtok 3 m3
Zakrytí jezírka na zimu má vliv na výsledek toho, jak úspěšně přezimovat KOI
Příklady zakrytí jezírka – desky EKOTEZ, ukázka snadného spojení a skladování
Zakrytí jezírka s krmítkem
Praktický příklad použití desek EKOTEZ a příklad zakrytí jezírka sítí proti listí v kombinaci s automatickým krmítkem
Zakrytí jezírka plovoucími míčky je jednou z možností, jak úspěšně přezimovat KOI kapry
Zakrytí jezírka plovoucími míčky je jednou z alternativ, jak úspěšně přezimovat KOI

d) Pořídíme si spolehlivý teploměr (pokud možno kalibrovaný), kterým můžeme měřit teplotu u dna jezírka za pomocí teplotní sondy na kabelu. Je známo, že běžné bazénové teploměry jsou velmi nepřesné, a navíc je nelze použít u dna jezírka. Vhodné se jeví jednoduché datalogery, které mají připojení na teplotní sondu připojenou kabelem o délce 2 a více metrů. Navíc umožňují i záznam teploty za určité období v periodách řádu minut nebo hodin. Na počítači tak můžeme vyhodnotit průběh teplot za dané období. Existují i vícekanálové datalogery (až 4 kanály), kterými můžeme měřit na několika místech (vodu u dna, na povrchu, v technologické šachtě, venkovní teplotu apod.).

Teploměr pro jezírko nám pomáhá při monitorování teploty vody, což je zásadním faktorem pro výsledek toho, jak úspěšně přezimovat KOI
Teploměr Comet se čtyřmi přípojnými teplotními čidly

• Při rozhodování o tom, jak úspěšně přezimovat KOI je na nás, zda ponecháme v provozu biologickou filtraci nebo ji odpojíme a zazimujeme.

• Pokud filtraci odstavíme, přestaneme krmit ryby cca 3 dny před zastavením oběhu vody. Jezírko a potrubí vyčistíme od výkalů a nečistot. To je důležité pro to, aby nedošlo k postupnému rozkladu nečistot, které by v nádrži a potrubí zůstaly po celou zimu a byly by potravou pro patogenní bakterie. Jezírko lépe vyčistíme, když filtrace běží a nekrmíme.

• Pokud filtrace poběží při teplotě pod 5°C, nesmí dojít k tomu, aby voda byla do filtru nasávána ze dna. Každé jezírko je jiné, a ne vždy je možné tomu zabránit. Můžeme ale snížit průtok a vodu nasávat jenom z povrchu, přičemž můžeme odejmout plovoucí část skimmeru, aby nedocházelo k nasávání studeného vzduchu do filtrace. Je-li voda na povrchu 5°C teplá, bude podobná teplota i u dna. Ale je potřeba stále měřit. Hrozí-li nástup silných mrazů, je to důvod k zastavení filtrace a jejímu zazimování. Konečně při těchto teplotách už nekrmíme. A myslíme na výměnu vody.

• Při běžící filtraci je potřeba identifikovat místa, kde by mohla voda zamrznout, a tato zateplíme (bubnový filtr, UV lampy, místa kde voda delší dobu stojí, apod.).

Vyřešíme možnost odpouštění a dopouštění vody v teplejších dnech. Toto je mimořádně důležité (asi nejdůležitější) opatření k minimalizaci škod během zimního období. I kdybychom měli vodu odčerpávat ponorným čerpadlem a dopouštět zahradní hadicí, tak to je to nejlepší a nejdůležitější, co můžeme pro naše ryby v zimě (a nejen v zimě) udělat.

• Z oběhu vody vyřadíme vodopády, vodotrysky a veškerá místa, kde může docházet k zbytečnému ochlazování nebo mísení studené vody s teplejší nebo nasávání studeného vzduchu.

Voda se v nejhlubším místě postupně dostane na teplotu kolem 4°C. Obvykle když vrchní vrstva klesne pod 5°C – viz obrázek č. 8. Každé jezírko je jiné a je třeba měřit přesným teploměrem teplotu u dna. Při této teplotě je voda nejhustší, a tudíž nejtěžší a klesá do nejnižšího místa v jezírku. Postupem doby však dochází i zde k ochlazování a je naším úkolem tomu zabránit (zakrytí, dopuštění vody, topení). Při teplotě pod 4°C dochází k úhynu, i když ryby v dobré kondici vydrží krátkodobě i nižší teplotu.

Graf anomálie vody
Encyklopedie fyziky – graf anomálie vody

Měříme hodnoty vody – zejména však kyslík a uhličitanovou tvrdost

Před každým krmením je potřebné sledovat aktuální teplotu (a předpověď počasí). Samozřejmě měříme teplotu u dna ( zejména pokud se pohybujeme kolem teploty 5°C ) a bereme v úvahu předpověď počasí. A teprve potom rozhodneme, zda budeme krmit a jak. – Ryby nerušíme hlukem (pozor na vzduchovací dmychadlo) nebo případnými zásahy do jezírka – odstraňování řas, výkalů, odstraňování ledu apod. Snažíme se zakrýt místo, kde se ryby usadí a hibernují. Ryby se tak cítí bezpečněji a jsou v klidu.

Pokud jezírko zamrzne souvislou vrstvou ledu, je nutné, aby byl zajištěn (alespoň v omezeném rozsahu) kontakt hladiny vody s ovzduším a aby mohlo docházet k úniku plynů z vody a vnikání kyslíku do vody. Jinak může dojít k úhynu všech ryb. To můžeme vyřešit, např. umístěním vzduchovacího kamene od slabšího kompresoru cca 10-20 cm pod hladinu. Pohybující se hladina vody nezamrzne, což je jedním z předpokladů, jak úspěšně přezimovat KOI.

Při úplném pokrytí hladiny ledem, je výhodné upustit vodu v nádrži tak, aby pod ledem vznikla mezera, která potom působí jako izolační vrstva.

– Snažíme se měnit vodu v rozsahu alespoň 5 % objemu nádrže týdně, ideálně daleko více. Kromě snížení koncentrace škodlivých látek (trávení rostlinných zbytků, trávení potravy apod.) jezírko ještě vytápíme, protože voda z vodovodního řadu nebo ze studny má obvykle teplotu mezi 8-11,5°C.

KOI je potřeba denně sledovat a reagovat na změnu chování. Příznaky problémů nebo nemoci se v zimě projevují jinak než za normální teploty. Silným příznakem problémů je postávání KOI na jednom místě, zpravidla ve skupině, a pak KOI začne náhle plavat, zejména pokud se snaží dostat na hladinu. To signalizuje vážné problémy v chemii vody nebo nedostatek kyslíku, pokud se takto chová většina ryb. Rovněž se někdy objevuje bílý povlak na povrchu ryby (nezaměňovat s kapřími neštovicemi), což signalizuje problémy.

Ryba produkuje bílý šlem jako reakci na nevyhovující teplotu vody. Při oteplení vody tento povlak zmizí a rybu nijak nepoškodí. Je to jakási rybí rýma z “nastydnutí”. Může to však být i reakce na parazity. To se dá zjistit jedině stěrem slizu z povrchu těla a vyšetřením pod mikroskopem. Pokud dochází k otírání o dno, je pravděpodobné, že ryby jsou napadeny parazity nebo není v pořádku chemie vody. Připomínám, že rybu lze v takové situaci ošetřit jedině v karanténní nádrži. Určitou výhodou je, že Stránka 10 z 11 v zimním období nedochází k virovému onemocnění, protože viry potřebují aktivní dělení buněk, což při nízké teplotě nefunguje.

Veškeré práce v jezírku (např. odstraňování řas, výkalů ryb apod) je nutno provádět pouze v krajním případě a v co nejkratší době. Jinak rybám způsobujeme stres, který v tomto období mohou zaplatit životem. Jednalo by se o velké pochybení ve snaze, jak úspěšně přezimovat KOI. Začnou se chaoticky pohybovat v nádrži, což je stojí energii, kterou nemají.

– Pravidelně sledujeme, co se děje v nádrži, především chování ryb a zejména, zda ve vodě neutonul nějaký živočich (myš, ptáci, králík apod.). Pokud dojde k rozkladu utonulého živočicha, dojde k extrémnímu rozmnožení patogenních baterií, kterým nejsou ryby schopny se bránit a může dojít k úhynu celé obsádky.

Závěr: Každé jezírko je naprosto individuální a rady a tipy nemusí všude fungovat stejně. Je potřeba vzít v úvahu konkrétní podmínky, případně se poradit s obchodníkem, který nám ryby prodal. Zejména začínající chovatelé by si měli najít zkušeného kolegu nebo odborného poradce a s nimi konzultovat případné problémy – řešením konkrétních situací v provozu jezírka.

Autorem článku je konzultant pro chov KOI a stavbu jezírek Michael Záhorňacký.

Pokud jste shledali uvedené informace jako užitečné, můžete si zdarma stáhnout publikaci od stejného autora, která je praktickým návodem pro chovatele KOI a obsahuje konkrétní kroky, jak předcházet problémům v jezírku. Knihu “Chov japonských kaprů KOI – rady a tipy” si můžete pořídit také v tištěné podobě a podpořit tak další rozvoj zaměřený na osvětu českých chovatelů KOI kaprů. Děkujeme!

Napsat komentář